Tak schválně, tipněte si, kolik tak přibližně může stát. Pokud vaše odpověď zněla jen o trochu víc než ta normální, přidejte. Pár stovek? Hned to zní lépe. Pro svou exkluzivitu se její cena může vyšplhat až na 1 dolar za 1 gram. Pokud vám ještě nespadla čelist, počkejte, až se dozvíte, jak je tato pochoutka získávána.
Kopi Luwak, jak je nazývána v Indonésii, odkud pochází, je, co se týče jejího sběru, velmi originální a nezaměnitelná. Jednoduše pochází z trusu cibetky.
Tato malá šelmička se živí převážně hmyzem, ovšem jednou za čas si také dopřeje své oblíbené plody kávovníku. Ty vybírá opravdu pečlivě a to tak, že o ty nezralé kvůli svému silně vyvinutému čichu ani nezavadí, nýbrž zkonzumuje pouze ty zcela zralé. Zrna pak následně projdou jejím trávicím traktem, kde proběhne proces kvašení, který cibetkové kávě dává její nezaměnitelnou lahodnou chuť. Po vykálení je trus centimetr po centimetru rozebírán a kávová zrna jsou sesbírána a připravena k dalšímu zpracování.
Její chuť je skutečně specifická, chválí si ji nesčetně mnoho baristů a gurmánů. Podle některých svou chutí připomíná různé dezerty, karamel, vůni čokolády či některé druhy ovoce jako třeba pomeranče, švestky, hrušky a podobně.
Cibetková káva je sice stále získávána ve svých rodných zemích (Indonésie, Vietnam, Bali…), ovšem existují i farmy všude jinde po světě. Tato zařízení zpravidla mívají certifikát, který dokazuje, že produkt je získáván bez jakéhokoli utrpení, ohrožení nebo ublížení cibetek. Nachází se zde bohužel i pár firem, které nejsou držiteli těchto certifikací, tudíž není zaručena stoprocentní kvalita. Ta je mezi jinými také dána kvalitou života zvířat, nejen pouze ryzostí samotné kávy.
Mimo cibetek jsou kvalitní plody kávovníku též „produkovány“ slony, opicemi a jinými zvířaty, cena se však jen málokdy vyšplhá výš než u cibetkové kávy. Ta pro svůj způsob získávání, zpracování a následnou chuť a aroma stále bezpečně zaujímá první místo na trhu.